Koalice zázraků

Martin Hekrdla
10. 4. Literarky.cz
Necelý víkend stačil k tomu, aby se v „Bakalolandu” – v kauze prodělečného dolu Paskov – otočilo všechno o 180 stupňů.
Ministr financí Andrej Babiš pošle erární peníze jako bolestné propuštěným horníkům („sociální programy”). Byť ne přímo – jak chtěl průmyslový ministr Jan Mládek (ČSSD) – Ostravsko-karvinským dolům (OKD), které provozuje společnost NWR a její významný spoluvlastník Zdeněk Bakala. A také ne ve výši 1,1 miliardy korun, jak to rovněž chtěl ten ošklivý Mládek alias Velká kapsa, ale jen zhruba polovinu (600 milionů). To je ponižující, Mládek to tak nenechá a už dozajista kuje pikle; není věru žádné ořezávátko. Ale stalo se: Babiš dokázal, že to dokáže.
Stal se ovšem i přímo zázrak. Uhlobaron Bakala celý minulý týden každému na potkání vykládal, že nikdo – a nejméně stát (Apage, Satanas!) – nemůže nutit soukromou firmu, aby provozovala jakékoli nerentabilní podnikání. A připomínal Babišovi jeho zavřené masokombináty, jejichž ztrátovost tento velký hráč agrobyznysu rozhodně nedotoval ze svých chemiček. K tomu nebylo, co dodat. Jen tiše stát a na ramenou cítit tíhu historie.
Kouzelný proutek pak ale se svištěním prořízl vzduch. A společnost NRW, navenek zastoupená jednatelem Garethem Pennym, je náhle ochotna tváří v tvář Babišovu uhrančivému zraku těžit v nerentabilním dole ještě o rok déle, než žádal za celou miliardu Mládek. To je tak velký zázrak, jako kdyby se Babiš s Bakalou dohodli, že za ty tři roky společně oslaví v Praze na Letné ohňostrojem sté výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Střízlivější povahy se spíš ovšem ptají: Koho kdo a čím přesně vydíral a co kdo na koho tak strašného ví, že byl zneplatněn celý výdělkářský vesmír naší doby? Nedozvíme se nikdy.
Ten obrat je tak velký, náhlý a nepravděpodobný, že management NWR musel začít brblat cosi o tom, že se firmě podařilo „v posledních měsících” vyrovnat „některé ztráty”. A podobné hlouposti. Pro ČSSD je pak kauza natolik ponižující, že Bohuslav Sobotka – vláčený Babišovým tiskem za privatizaci OKD s nejspíš podstřelenou cenou – sáhl k prostředku, který si osvojil po loňských sněmovních volbách: obrátit porážku ve velké vítězství. Sobotka řekl: „Jsem rád, že tlak sociální demokracie na řešení prodloužení těžby na Dole Paskov byl úspěšný, včetně toho, že ministr Babiš radikálně změnil názor a na rozdíl od minulého týdne už připouští státní pomoc.” Snad tuhle typickou sobotkovinu netřeba po lopatě dešifrovat.
Buď jak buď, důvodů pro jednání v tandemu Sobotka-Babiš i v celé koalici je více než dost a v následujících hodinách a dnech také proběhnou. Těch třenic, zlých slůvek, lezení do zelí a podrazů je za necelý půlrok nadstandardně mnoho. V prosinci Sobotka zavrhl Babišovi Pavla Teličku, lídra kandidátky ANO pro volby do Štrasburku, coby favorita na eurokomisaře. Týž měsíc Babiš k sobě na finance odmítl vzít za náměstka sociální demokrata, středočeského radního Jiřího Peřinu. Koncem března Sobotka – po nasátí evropského větru – náhle zjistil, že Babiš je ve střetu zájmů. A oba pánové si vyměnili názory na to, co je to vlastnictví, podnikání a vládnutí. Dosud trvá spor o navýšení plateb za pojištěnce. Babiš nejprve nechtěl nalít do zdravotnictví chybějící miliardy tímto způsobem, poté to přislíbil a – dosud nevykonal. I o tom se teď bude jednat. Tahanice kolem útlumu Dolu Paskov, vztah erárních peněz k privátu i sociální otázka z toho plynoucí, jsou už jen – zatím – třešničkou na dortu trvalého nesouladu ve vládní koalici.
Dneska to ještě nějak překonají a mnohomluvně zametou pod koberec. Ale byl by zázrak, kdyby takovou koalici – s tolika defekty zúčastněných “strojů” – dotáhli k řádné cílové pásce.