Ivan David
7. 4. 2014
V pátek nás současně mnohá média informovala, že pan kardinál Duka bere necelých 24 000 hrubého a asi 18 000 čistého měsíčně. Zpráva byla předkládána, jako by to byla informace nejvyšší důležitosti.
Nevím, jestli není kardinálův plat ve skutečnosti spíše kapesným, ale je mi to jedno. Upřímně řečeno, bylo by mi lhostejné, i kdyby měl pan kardinál měsíčně 100 000 i více. To ovšem za předpokladu, že by se na jeho plat, stejně jako na všechny výdaje církve skládali pouze věřící ze svých příspěvků. Jakkoli nízký plat duchovního je neúměrně vysoký, pokud se na něj mají skládat nevěřící. Údajné dobro, které církve konají není prospěchem pro nevěřící, jak se nás církve a politická pravice snaží přesvědčovat. Poukazuje-li se na “církevní” sociální, zdravotnické, školské a jiné instituce, pak je nutné připomenout, že jsou placeny z daní včetně daní placených nevěřícími, církve si pouze připisují zásluhy. Pokud poslanci ODS, TOP09 a někteří další chtěli církvím pomoci, pak jim měli pomoci svými penězi. Na to mají jistě právo. Jejich cílem bylo ovšem posílení mocenské pozice církví, zejména katolické, která tradičně svou činností včetně politické podporovala konzervativní pravici. Nevěřím, že jim šlo jen o spravedlnost už zde na Zemi, když jiné nespravedlnosti je vůbec nezajímají.
Pokládám za jediné obecně přijatelné řešení v zavedení církevních poplatků, které budou moci platit věřící i nevěřící, ale které nebudou muset platit nevěřící. Nemám nic proti tomu, aby kdokoli podle libosti věřil čemukoli, pokud praxe jeho denominace nepoškozuje práva jinověrců a bezvěrců, ale nepřeji si mocenské posílení žádných církví. Přeji si odluku církví od státu a nikoli odluku státního majetku od státu a veřejných fondů od veřejnosti. Víra je soukromou věcí a má být výhradně soukromě podporována.
