Václav Danda
4. 3. 2014 zdroj zde
Další střípky z ukrajinského puče, který se tak podivuhodně podobá bolševickému převratu z roku 1917, včetně role sionistů v tomto děsivém divadle.
Napětí roste a jeho režiséři jej dále stupňují: Rada pro zahraniční vztahy (CFR), výkonná paže světového zednářstva pod taktovkou Davida Rockefellera, zavelela ke zteči. Skupina jí ovládaných států, tzv. G7, odsoudila ruskou „agresi“ a zastavila přípravy chystaného červnového summitu G8 (Ruska a zemí G7) v Soči. Prezident USA Barack Obama navíc po telefonu mluvil s představiteli Německa, Spojeného království a Polska a dohodl se s nimi na finanční pomoci Ukrajině.
Bílý kůň a farizeové
“My, představitelé Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Spojeného království a Spojených států, prezident Evropské rady a prezident Evropské komise jsme se dnes spojili, abychom odsoudili jasné porušení suverenity a územní celistvosti Ukrajiny Ruskou federací,” stojí v prohlášení, které vydal Washington. A aby toho nebylo málo, promluvil i “bílý kůň” ukrajinské krize, Julia Tymošenková. Sdělila světu, že volá Západ na pomoc a jediná možnost je přijetí Ukrajiny do NATO. Jistě – to je, oč tu také běží.
Oč se hraje na hranicích Ruska.
Británie se podle britského ministra zahraničí Williama Hagua obává vyslání dalších ruských vojáků na Ukrajinu, a to i mimo poloostrov Krym. Varoval prezidenta Vladimira Putina, že Rusko tvrdě zaplatí, pokud kurz nezmění. Hague podle agentury Reuters prohlásil, že ruská intervence na Ukrajině je zatím největší krizí v Evropě v tomto století. Farizejsky rovněž poznamenal, že Rusko má právo mít své vojáky na svých základnách v regionu a vyzval Kreml, aby jim nařídil návrat do kasáren.
Rozlícení západní stratégové
Podle posledních zpráv, je už celý Krym pod kontrolou ruské armády. V noci na pondělí obsadili ruští vojáci několik posledních vojenských objektů a správních budov na poloostrově. Navíc k Rusům houfně přebíhají ukrajinští velitelé a zapojují se do obrany Krymu. Naposledy tak učinil i kyjevskými pučisty jmenovaný velitel ukrajinského námořnictva Denys Berezovskyj. Na stranu Rusů houfně přecházejí i členové speciálních policejních oddílů Berkut (Orel), kteří vzdorovali revoluční armádě Majdanu. K tomu abychom přesně pochopili současnou situaci, je nutné vrátit se do časů „bitvy o Kyjev.“
Poslední vývoj na Ukrajině má samozřejmě kořeny v dobře režírovaném a skvěle financovaném představení na Majdanu. Takzvaní demonstranti, ve skutečnosti polovojenské jednotky podporované Evropskou unií, Spojenými státy a Izraelem, které rozpoutaly pogromy, měly jako jeden z hlavních cílů státního převratu dobytí Krymu a etnické vyčištění tohoto historického ruského území. Rozhodný postoj Ruska, které Krym hermeticky uzavřelo, a znemožnilo tak invazi těchto teroristických band, vcelku pochopitelně rozlítil evropské i americké stratégy.
Angažmá Izraele na Ukrajině
Co se skutečně odehrálo v minulých dnech na Ukrajině? Proč se Rusko rozhodlo jednat? Je třeba znát fakta, která vrhají na poslední dění zcela jiné světlo. Stěží porozumíme zklamaným nadějím EU a USA, pokud si neuvědomíme, kdo vlastně tvořil tzv. ukrajinskou „opozici“, jež svrhla demokraticky zvoleného prezidenta i ústavu a dosadila pučistický „parlament“ a vládu. Pomoc někdy přijde z míst, odkud bychom ji nejméně očekávali. Říká se tomu „kouzlo nechtěného“:
Česká televize přinesla rozhovor s Valentinou Lyulyou o tom, kdo je vlastně ukrajinská opozice. Ukrajinská expertka z Asociace pro mezinárodní otázky, překvapeným divákům bez obalu sdělila: “Členy Pravého sektoru jsou ukrajinští Židé, kteří kdysi odjeli do Izraele a pak se vrátili na Ukrajinu. Jsou vycvičeni v armádě Cahal (pozn.: Oficiální hebrejský název armády je Cva Hagana LeJisrael – zkr. Cahal, v překladu „Izraelská obranná armáda“, angl. Israel Defence Forces) a jsou členy Pravého sektoru…
O jejich „práci“ pak hovoří nejrůznější dokumenty a svědectví, z nichž zatím alespoň část chceme našim čtenářům zpřístupnit.video
Vzpomínky přímých účastníků „Majdanu“
Svědectví skutečných ukrajinských občanů o tom, co se v Kyjevě skutečně odehrávalo, která však televizní štáby z Evropy a Spojených států „kupodivu“ nepřinesly, dokreslují průběh státního převratu v otřesných detailech:
„Na všech televizních kanálech a v novinách, které dávno patří bohatým „sorosovským“ elitám, byly jednotky Berkut od rána do večera očerňovány. Lidé byli v médiích vybízeni, aby telefonovali jejich rodinám, aby na své syny citově působili. Jeden takový mladý táta, když s ním tajně točili rozhovor v nemocnici, kde ležel se zraněními, řekl, že jejich dětem a manželkám přicházejí ustavičně výhrůžné sms, že je zabijí. Byl to strašný psychologický tlak – on ledva dýchá a žije v hrůze, že mu odpraví jeho manželku a děti.
Podlost do nebe volající
Jeden ruský novinář napsal, že mu ukrajinští příslušníci speciálních jednotek připadají ve srovnání s americkými spíš jak matka Tereza. Berkuti se v očích většiny Ukrajinců stali skutečnými hrdiny.
