Pavel Letko
24. 2. 2014 zdroj: e-republika
Svou vůli si zvykli uplatňovat násilím, poznali, že násilí vítězí, takže nebudou mít žádný důvod podřídit se mínění většiny. Poznali také, že jakékoliv dohody není třeba dodržovat. Kritériem je jen vůle k moci.
O Ukrajině se dnes píše těžko. Všechny komentáře našich i světových médií zaostávají za skutečným děním. Dnes stejně jako včera jsou skloňovány nejvíce slova „demokracie a jednota Ukrajiny“. Přitom je zřejmé, že demokracie i jednota jsou již minulostí. Přinejmenším nebude možné obojí. Tato možnost skončila porušením dohod garantovaných nejvyššími vyslanci Evropské unie tzv. „opozicí“. Násilí zvítězilo nad vyjednáváním i demokracií . Zákony následně schválené parlamentem jsou asi tak demokratické, jako po násilném převzetí moci zákony komunistické či fašistické. Kardinální otázkou dneška tedy je: „Kdo porazí ukrajinský fašismus“? Bude to fašismus , který ovládne celou Ukrajinu, nebo jen její západní část? Demokracie pro tuto chvíli již naprosto prohrála , na tom nic nezmění ani volby. Ať z nich vyjde jako vítěz jakýkoliv prezident, jakákoliv vláda, radikální část „Majdanu“ může každou takovou vládu či prezidenta svrhnout a také to udělá. Kdo si troufne proti nim, dnešním “hrdinům Majdanu“ poslat pořádkové síly s „ostrými “?
Ukrajinu tedy povede vláda jen se souhlasem radikálně-pravicového křídla společnosti. Tento scénář není neznámý, historie zná nástup fašismu v Itálii a Německu a dnešní dění na Ukrajině je jen předehrou k uchopení moci extrémními nacionalisty a fašisty. Z těch, kteří vyráběli a házeli molotovovy koktejly, stříleli ostrými z pušek, házeli dlažební kostky, železnými tyčemi a řetězy bili po hlavách lidi z pořádkových sil , do zítřka beránci a demokraté jistě nebudou. Svou vůli si zvykli uplatňovat násilím, poznali, že násilí vítězí , takže nebudou mít žádný důvod podřídit se mínění většiny. Poznali také, že jakékoliv dohody není třeba dodržovat. Kritériem je jen vůle k moci .
Bude tomu 70 let, kdy byl v Evropě fašismus poražen za cenu 60 milionů mrtvých. Dnes se pouštějí tedy do boje pravnuci poražených nacionalistů a fašistů. Kolik to bude stát obětí, nikdo neví. Možná také proto, že se na to nikdo neptá. Podobně jako ve dvacátých a třicátých letech minulého století. Vždyť jak Benito Mussolini, tak Adolf Hitler se nejprve těšili značné mezinárodní podpoře, přestože byly známy úderné oddíly rozsévající strach a chaos v celé společnosti, podobně jako jsou dnes všem známy úderné oddíly „vítězného Majdanu“.
Někdo si možná pomyslí při pohledu na demonstraci dnešního Majdanu – to přece nejsou všichni extrémisté, to nejsou tisíce teroristů, vždyť to jsou „normální lidé“ kteří navíc demonstrují po celém světě. Ano, v úderných oddílech SA či později SS také nebyla většina Němců, a přesto tyto zločinecké skupiny ovládly nakonec celou společnost. Nakonec podobná řešení zvítězila i v jiných zemích. Lidé uvěřili, že fašismus je lékem na nezaměstnanost, korupci a další neduhy tzv. parlamentní demokracie. Proto je dnešní dění na Ukrajině tolik aktuální pro nás i celou Evropu. Je jen otázkou času, ve které zemi bude příště zvoleno podobně násilné řešení .
Naše blouznivé sdělovací prostředky a politici se domnívají, že Ukrajina hledá svého Václava Havla, sjednotitele protichůdných sil ve státě. Jenže kdo viděl projev Tymošenkové, kdy dav projevoval všechno možné, jen ne nadšení, kdo viděl Klička a další politiky a ignorování jejich dohod, kdo viděl násilí ozbrojené části „vítězného Majdanu“ tomu je jasné, že Ukrajina nečeká na svého Václava Havla, nýbrž na svého Adolfa Hitlera. Ten své veřejné vystoupení původně zahájil prohraným pučem a následným vězněním. Současní ukrajinští nacionalisté zahájili své vystoupení vítězstvím. Na tom nic nezmění prohlašování politiků na tribuně Majdanu, ani ve sdělovacích prostředcích v ČR, v EU či USA, o tom, že násilníky jsou pořádkové síly a nikoliv ozbrojené složky „Majdanu “. Nezvítězily dohody, zvítězilo násilí a lež. Základní atributy každé totality a fašismu.
