Jan Keller
22. 1. 2014 Parlamentní listy
Renomovaný sociolog, profesor Jan Keller, který bude lídrem kandidátky ČSSD pro evropské volby předpovídá, jaký může být letošní rok z hlediska sociální situace obyvatel.
Jaká je vaše předpověď na tento rok z hlediska sociální situace obyvatel a s ohledem na skutečnost, že některé potraviny teď zdražily o deset i více procent?
Těžko se dá tipovat vývoj sociální situace povšechně. Společnost se diverzifikuje a různé sociální skupiny mají různé, často neporovnatelné problémy. Zdražení potravin postihne především chudší domácnosti, neúplné rodiny a domácnosti seniorů. Důležitý bude vývoj cen energie. Tady se mluví o zlevňování. Uvidíme, nakolik to vykompenzuje ono zdražování potravin. Velice důležitý bude vývoj cen bydlení. Jestliže i to zdraží, pak se situace může stát pro mnoho domácností těžko zvladatelná. Málo se mluví o tom, jak prudce roste zadlužování domácností, pořád se mluví jenom o zadlužování státu. Poměrně mnoho domácností je už předluženo natolik, že jim kromě lichvářů nikdo nepůjčí.
Někteří představitelé ČSSD v minulosti řekli, že sociální demokracie nesmí být stranou sociálních dávek. Souhlasíte s tím?
Nevím, jak to konkrétně mysleli. Já bych řekl, že sociální demokracie by neměla být pouze stranou sociálních dávek. Ty nastupují až tehdy, když se nedaří zvyšovat zaměstnanost a udržovat na snesitelné rovině mzdy a platy. Pokud bude nezaměstnanost růst tak, jako roste doposud, a pokud budou příjmy reálně klesat, pak se každá strana stane do jisté míry stranou sociálních dávek. Alternativou by totiž bylo udělat ze statisíců lidí bezdomovce. Takový plán jsem v programu žádné politické strany nenašel.
Kandidujete do Evropského parlamentu, často přednášíte ve Francii. V minulých letech se podle statistik zastavilo přibližování životní úrovně Česka ke starým zemím EU. V čem všem se liší život průměrného Francouze nebo Němce ve srovnání s životem průměrného Čecha?
Zase se to nedá porovnat zcela všeobecně. Mladí Francouzi jsou zatím výrazněji ohroženi nezaměstnaností než mladí Češi. U méně kvalifikované práce je to tím, že odchází z Francie do chudších zemí, jako je třeba Česko. U vysokoškoláků je to dáno tím, že je jich ve Francii v populaci zatím pořád ještě výrazně vyšší procento než u nás. Francouzští senioři jsou na tom nesrovnatelně lépe než ti naši. Jejich důchody jsou nejvyšší v celé historii francouzského důchodového systému.
Francouzské rodiny s dětmi mají mnohem snadnější život než české. Počínaje tím, že ve Francii funguje systém jeslí a školek, a konče tím, že rodiny s dětmi platí v průměru velmi nízké daně a požívají mnoha výhod. Například takzvané pastelkovné, příspěvek na vybavení žáků do školy, je ve Francii samozřejmostí a jeho výše zdaleka není jen symbolická. Vcelku se mají Francouzi lépe než my v tom smyslu, že si mohou v Praze dovolit více než my v Paříži.
K jakým pozitivním změnám nám teď může pomoci Evropská unie a jak zastavit propad spokojenosti Čechů s členstvím v EU?
Obávám se, že EU nám nemůže pomoci k těm zásadním pozitivním změnám.Ty musíme udělat my sami. Evropa nám přece nenařídila, abychom měli vysokou míru korupce, netrvala na tom, aby kmotři ovládali politické strany. Není vinou Evropy, že máme občas pochybnosti o fungování právního státu, že máme plýtvavou státní správu. Evropské země mají dokonce i výrazně nižší míru zločinnosti, než jaká je u nás. V tom všem si musíme pomoci sami. Evropa je ochotna nás brát vážně, pokud si doma uděláme pořádek, což není vhledem k tomu, že jsme jen zbytkem Československa, právě málo.
Co říkáte na slova euroskeptiků o tom, že bychom měli vystoupit z EU?
Eurospektici by měli především vysvětlit, který ze shora uvedených problémů by se vyřešil tím, že bychom z Evropy vystoupili. Já se domnívám, že by se prakticky všechny tyto naše problémy pouze zhoršily. Nikdo nám je zvenčí nenaordinoval, vytvořili jsme si je zcela suverénně a nezávisle na těch nejbyrokratičtějších úřednících z Bruselu. Jeden problém by snad přece jen naše vystoupení z Evropy vyřešilo. Už bychom se nevyznačovali neschopností čerpat eurodotace. Žádné by k nám neproudily.
Myslíte si, že by situace v České republice byla jiná, než je v současnosti, pokud bychom nikdy do Evropské unie nevstoupili?
Možná by byla jiná, pochybuji však, že by byla lepší. O osmdesát procent našeho průmyslu, o všechny banky, o rodinné stříbro a o rezervy zlata jsme se stihli připravit už před vstupem do Evropy. Brusel má jistě mnoho nedostatků a v řadě ohledů by měl fungovat jinak, tohle na něho však neházejme.
Jaké budou Vaše hlavní cíle, pokud budete zvolen za ČSSD do Evropského parlamentu?
Hodně záleží na výsledku eurovoleb. Pokud sociálně demokratická frakce bude stále až třetí nejsilnější, nebo dokonce dále klesne, žádných výrazných změn oproti současnosti se nedosáhne. Pokud výrazně posílí, otevře se mimo jiné šance na udržení a vylepšení sociálního modelu. Zatím v Evropě jako celku výrazně narůstá počet chudých a exkludovaných a rozevírají se nůžky mezi hrstkou bohatých a zbytkem společnosti. Pokud se tento vývoj nepodaří zvrátit, čeká nás nárůst nacionalismu a xenofobie. V Evropě takový vývoj už dvakrát skončil rozpoutáním světové války. Myslím, že v Bruselu se hraje docela o mnoho.
Mnozí stále tvrdí, že rozvoj naší země zabrzdil komunismus Není to jen výmluva 24 let po revoluci?
To, co se nazývá komunismem, zabrzdilo nástup konzumní společnosti a zabrzdilo rozvoj občanské společnosti. Ten takzvaný komunismus ovšem padnul v době, kdy na bývalém Západě klesá kupní síla a vize blahobytné společnosti širokých středních vrstev se opět vzdaluje. Občanská společnost je v defenzívě, narůstají tlaky velkých korporací a nebývale roste vliv nejsilnějších finančních institucí na úkor právě občanské společnosti. Zatím to vypadá tak, že to, co komunismus zabrzdil, se kapitalismus sám chystá definitivně zastavit. Co přijde dál, se neví. Pokusím se na to v Bruselu přeptat.
