Zdeněk Zbořil,politolog
14. 1. 2014 Parlamentní listy
Páteční vystoupení prezidenta republiky Miloše Zemana, navodilo otázku, zda hlava státu bude opravdu trvat na tom, aby se ti politici, kteří ač nejmenováni byli poznatelní v přednesených výhradách, nestali členy vlády. „Myslím, že to je Zemanova politická taktika. Novináři spekulovali čtrnáct dnů, možná i déle, o jiných jménech a on použil zřejmě proto, aby připoutal pozornost k tomu, že ještě všechno není hotovo, jiná jména,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Prezidentovo vyjádření, že Bohuslava Sobotku jmenuje premiérem tento pátek a vládu pak do konce ledna, vedlo některé komentátory k tvrzení, že Miloš Zeman kapituloval. „Zaznamenal jsem, že ti, kteří nemají prezidenta v oblibě a kteří se dívají na politiku neustále jako na třídní boj, tak používají tuhle válečnickou terminologii. Prezident sice zřejmě ztratil některé svoje představy o politice a o tom, jaký vliv bude moci uplatňovat, ale já se neobávám toho, že by odešel do prezidentského důchodu a neovlivňoval dál politiku,“ konstatuje politolog.
Doporučuje také, abychom se zamysleli také nad tím, co všechno vláda, kolem jejíhož složení se tolik bojuje, může a nemůže. „A to proto, zda některé rozhodnutí České národní banky není důležitější než rozhodnutí vlády, zda tady neexistují ještě jiní činitelé, kteří ovlivňují politiku a ekonomiku státu. Takže o kapitulaci prezidenta mluví ti, co mu přejí, že neprosadil některé své představy o politice,“ myslí si Zdeněk Zbořil.
Zaseté nepřátelství od roku 2003 prezident ani ČSSD nepřekonali
„Na druhou stranu Miloš Zeman udržel sedm měsíců ve funkci Rusnokovu vládu. Rozvířil debatu o povaze sociální demokracie a pokud se jeho kritici domnívají, že mu šlo o rozbití sociální demokracie, tak je otázkou, jestli to tak opravdu zamýšlel, nebo zda naopak nešlo sociální demokracii o oslabení či eliminování vlivu prezidenta na českou politiku. Stačí si vzpomenout na pohrůžky kompetenčními žalobami a výzvy k radikálním krokům, které zaznívaly z úst těch, kteří se na to své ministerské křeslo doslova třásli,“ upozorňuje politolog.
