Ivan David
31. 12. 2013 psáno pro První zprávy
Zavedená „tradiční pravice“ je opouštěna voliči, protože splnila své cíle a nabízí voličům to, co už mají. Tradiční levice je opouštěna voliči neboť pro nedostatek vůle nebo síly neprokázala schopnost dosáhnout levicových cílů.
Úpadek ODS je nepřehlédnutelný. Mnozí občanští demokratičtí dogmatičtí myslitelé volají po „návratu ke kořenům“ a z neúspěchu viní vůdce, kteří opustili neoliberální ideologii a začali se chovat pragmaticky. V době prohlubující se krize dogmatici prosazují neviditelnou a velmi ochablou ruku trhu, „laisez faire“ (nezasahovat), snížení daní nejbohatším, utahování opasků těm, kteří ještě úplně nezchudli a škrtání podpory těm, kteří už úplně zchudli a zeštíhlování státu, který už slabostí sotva stojí. Pragmatici by ovšem museli popřít to, co 24 let prosazovali.
Levice nemá žádný použitelný radikální program a program mírného pokroku v mezích neoliberálních zákonů – pokud má příležitost a zájem ho prezentovat a prosazovat – k viditelným změnám nevede,
jen brzdí zhoršování. Občané to dostatečně neocení, protože neprožili hrůzy, které ještě nenastaly.
Političtí komentátoři a politologové mají zavedené strany (Petr Nováček) raději, neboť jsou předvídatelné. O nových politických subjektech toho vědí asi tolik jako o karbanátku v restauraci. Voliči mají zavedené strany rádi méně, protože jsou až příliš předvídatelné. Přitahují je nové politické subjekty zviditelněné pranýřováním zlořádů, které občané vidí. Tyto subjekty dosud neměly příležitost zle řádit a občané to neměli příležitost vidět. Ovšem, jak se říká, slibem neurazíš. Sliby se slibují a blázni se radují…, a volí. Slibují-li politici něco, co se líbí, političtí komentátoři, politologové a vůbec intelektuálové jsou znepokojeni a označují to jako populismus. Populistické strany by nevolili. Věrni svým dřívějším rozhodnutím volí seriózní nepopulistické strany. Poznají je podle toho, že jejich sliby se jim nelíbí.
Ve spořádaném království nemůže být králem pitomec. Ale tam právě klidně může. (Gabriel Laub)
Situace, která nastala „díky“ nepřetržité vládě pravice občas kombinované s nepřekážející levicí, je ovšem velmi nestabilní. Zavedené strany, které dosažený stav zavedly, nebo mu nedokázaly vzdorovat, prokázaly neschopnost nestabilitu řešit. Nezavedené strany tuto neschopnost teprve prokáží. Co čekáme od politiků, kteří vyrostli díky schopnosti vyhýbat se problémům a ne hledat a uplatňovat řešení?
Situace může začít nebezpečně připomínat Výmarskou republiku. Hitler nabízel to, co voliči rádi slyšeli. Dal Němcům uplatnění, naději, ukázal nepřátele ze zavedených i „extrémistických“ stran a podezřelých etnik a zajistil jim práci ve výrobě ostnatého drátu za ostnatým drátem. Hitlera financoval velkokapitál. Každý, kdo by chtěl situaci řešit jinak než Hitler, by musel jít do konfliktu s těmi, kteří reálně vládnou. S miliardáři.
