Dušan Streit
3. 12. 2103 z Čeladenského zpravodaje
Několik dní přemýšlím nad zákeřným krokem ČNB k oslabení vlastní měny a nenapadá mě ve výsledku žádný pozitivní smysl. Nechci uvažovat konspirativně o nějakém spiknutí či nátlaku a tak váhám mezi diletantstvím a zpupností nezodpovědných hračičků žijících mimo realitu ve zlaté kleci.
Abychom znali pachatele: guvernér ČNB – Miroslav Singer, viceguvernér ČNB – Mojmír Hampl, viceguvernér ČNB – Vladimír Tomšík, člen bankovní rady ČNB – Kamil Janáček, člen, bankovní rady ČNB – Lubomír Lízal, člen bankovní rady ČNB – Pavel Řežábek, členka bankovní rady ČNB – Eva Zamrazilová. Tito lidé jsou odpovědní všichni, protože pokrytecky tají, jak hlasovali.
Na to téma jsem už napsal z pohledu ekonoma článek: „Šílený hazard ČNB – zpupný, protitržní, kontraproduktivní a drahý (zde) “. Ne všichni čtenáři text pochopili, tak se jej pokusím zlidštit.
Úvodem musím zdůraznit, že oslabení koruny nenastalo v důsledku tržních faktorů, ale administrativním zásahem výše jmenovaných centrálních bankéřů. Někteří čtenáři se mnou diskutovali z pozice, kdy nerozlišovali tržní pokles kursu od devalvace. A tento umělý a protitržní zásah není de facto ničím
jiným. Nic to tedy nemění na tom, že koruna, která nás zatím ochraňovala i před problémy eura, je pro Českou republiku strategicky výhodná. Jen její kurs nesmíme svévolně prznit administrativními zásahy několika nezodpovědných bankéřů utržených ze řetězu.
A teď tedy k „výdobytkům“, které jsme dostali pod stromeček:
1. Zdraží se veškeré zboží a služby (i když něco okamžitě a něco pomaleji). Není pravda, že jde o podporu českých výrobků, jak se snažil v OVM mlžit viceguvernér ČNB Tomšík. Snad není zase tak neinformovaný, aby nevěděl, že energie a dopravní náklady závislé na ceně pohonných hmot, mají multiplikační efekt a promítnou se do cen čehokoliv. Zvlášť cynické to bylo načasovat do předvánočního období. Když to udělali lidé se statisícovými platy, je to neskutečně nestoudné!
2. Lidem skokově znehodnotili úspory o více než pět procent. Ukradli tak lidem nejméně dvouletý úrokový výnos. A opět, jako by to bylo načasováno s otrlou zlomyslností přesně na dobu, kdy lidé vykoupili za 15 miliard korun vánoční emisi státních dluhopisů. Jejich výnos je už dnes záporný.
3. Utlumí se náznaky oživení vyššími cenami energií a zahraničních vstupů. V době, kdy ceny energií začaly klesat a stimulovat jak výrobu, tak spotřebu, ČNB tento trend zvrátila. Protože tyto komodity jsou vždy účtovány ve světových cenách, těch pět procent trh okamžitě přijme za své. A zase, načasování před koncem roku, kdy odběratelé vyjednávají s dodavateli energií smluvní ceny na příští rok, působí jako zákon schválnosti. Zprávu o kroku ČNB jsem dostal právě v okamžiku, kdy jsem ve firmě naštěstí právě s
obchodníkem podepsal smlouvu. Kdo z odběratelů to nestihl, bude mít mnohem horší vyjednávací pozici.
4. Jde o útok na životní úroveň českých obyvatel, která se zároveň s posilujícím kursem koruny přibližovala starým členům EU. Původně byl stanoven kurs včetně tzv. Klausova polštáře, jehož vypouštění znamenalo
sbližování ekonomik. A koruna v tomto tržním prostředí posilovala. Její znehodnocení nás posunulo paradoxně zase o pár set kilometrů na východ, kde panuje méně náročný trh závislý na montovnách a nízkých mzdách.
5. Bylo paradoxně zaděláno na budoucí hyperinflaci. Měnová intervence probíhá tak, že se ředí domácí oběživo „tiskem“ dodatečných korun okamžitě použitých na nákup deviz, což vytváří nebezpečí, že se v budoucnu inflace vymkne kontrole.Totéž dělá sice Evropská centrální banka i americký FED, ale
jejich „rotačkám“ nemůžeme z principu stačit. To, co se teď ve světové ekonomice děje, je kamuflování dluhové krize za cenu budoucí, byť odkládané hyperinflace.
6. ČNB generuje své budoucí ztráty katastrofických rozměrů. Vytváření devizových rezerv v eurech, což je nejvíce ohrožená měna (z těch významných) na světě, je čirým hazardem. Všichni jsme svědky, jak „chrobalivou“ měnu z eura udělaly dluhové krize v Irsku, Řecku, na Kypru, v Litvě, Slovinsku,
Portugalsku, Španělsku, Itálii, jejichž výrazem je neblaze známý euroval (ESM). Euro bojuje o přežití a své problémy valí před sebou, přičemž stále přibývají další ohniska problémů. Bylo by to na složitější úvahu, ale i
americký dolar by už byl perspektivnější devizovou rezervou.
7. Byly popřeny výhody národní měny (s důvěrou a spontánně posilující), jež zároveň ztratila benefit působení trhu. Vyhlášením jakéhosi pseudo-pevného kursu 27 korun za euro jde centrální banka (ještě k tomu malá) proti autokorekční schopnosti trhu, což je vždy nákladné a protismyslné. Je to i zpupné. Proč právě 27 korun? Kdyby šlo o nějaký exaktní výpočet, vyšlo by třeba 26,878 korun.
8. ČNB porušila Ústavu, podle níž má garantovat, ne nabourávat, cenovou stabilitu. Tento krok hodnotí jako kontroverzní dokonce i exportéři, pro něž je větší hodnotou stabilita a předvídatelnost očekávání.
9. Vzrostla nejistota občanů, i těch, kteří spoří na horší časy. Budou se cítit okradeni, ale nenaplní očekávání ČNB, že by naspořené peníze vrhli na trh. Vidí, že od státu mohou čekat cokoliv a budou chtít mít rezervy na
horší časy. A od těch lidí, kteří už dnes stěží utáhnou bydlení, energie, stravu a léky mohou zvýšení poptávky očekávat opravdu jen hejsci z ČNB.
Abych vysvětlil to pejorativní označení… Chvíli jsem sledoval v ČT Otázky Václava Moravce s viceguvernérem ČNB Vladimírem Tomšíkem a členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy Zbyňkem Frolíkem. Tento zástupce průmyslu v žádném případě nepotvrdil, že by kroky ČNB měly průmyslu zásadně
pomoci. Rozumně oponoval Tomšíkovi, který proti němu vypadal jako nezkušený školomet, neustále se ohánějící mantrou deflace. Je mi úzko z dosahu diletantství takových nadutých „expertů“.
Umělé navýšení kurzu eura Českou státní bankou 27 Kč/ 1 euro má prý pozitivní vliv na vývoz zboží z České republiky. Jeďte přes ČR od západu k východu a od severu k jihu a co spatříte. ČR je jedním velkým
velkoprostorovým skladištěm a výrobcem především nefinálních výrobků s výjimkou montovny automobilu Škoda a jiných montoven. Do ČR se dováží téměř vše a to od zemědělských produktů, potravin, textilu, atd. Intervence starostlivé ČNB znamená, že se začne zavírat možnost nákupů v zahraničí a na Slovensku pro nás bude rovněž draho. Kromě toho tato umělá inflace nahradí snižování důchodů, ke kterému tak dojde nepřímo.
Pokud má někdo důchod 10,- tis. Kč, je to v dosavadním kurzu 400,- euro. Při umělém navýšení hodnoty eura o 2,- Kč tak každý důchodce při 10,- tis. důchodu přijde měsíčně o 800,- Kč. V takovém případě se de facto jedná o protizákonné jednání vlády při směšném zvýšení o 45,- Kč. Je to rovněž snížení kupní síly občanů, pobírajících normální plat za “práci” jakéhokoli druhu. Zboží z EU (a z jiných zemí světa i z Číny) prostě zdraží. Kde jsou tedy sliby volného kurzu Kč a všechny populistické sliby různých sociálně laděných stran? K čemu je pak vůbec dobré živit armády různých politických funkcí, mít horní komoru, spoustu krajů pro roztříštěné a nekvalitní řízení “municipality”, tj. státu ve státě? Je to ta naše drahá samospráva územní. Vždyť ČR má tolik obyvatel jako jedno velké světové město nebo i méně. Stát se hroutí po všech stránkách a je třeba určit viníka. Proč by to nemohli být důchodci, kteří údajně nevytvářejí žádné hodnoty a z hlediska reprodukce obyvatelstva nejsou perspektivní? Stát potřebuje důchodce jako voliče, jako občana, který nakupuje a potřebuje ho řada institucí a ministerstvo práce a sociálních věcí, aby se mohlo uživit spousta úředníků a také statistiků. Vždyť bez statistiků, statistického úřadu a takových jako Fišer, bychom se nehnuli z místa. Z čeho by čerpali politici, kteří z důvodů vlastní neschopnosti něco tvořit se uchýlili do politiky, aby “konali dobro” pro všechen lid. To, co mohou předvádět na mršině EU a korupčních EU zákonech, je již jen trapné divadlo pro vyplnění prázdných míst ve vysílacích časech.
To, co vytvoří důchodce mimo oficiální pracovní poměr, nejsou podle státu žádné hodnoty. Jaké hodnoty pak vytvářejí firmy, zabývající se překupnictvím a vývozem léků z ČR? Církve?, vlastnící značnou část území republiky (lesy, polnosti). Jaké hodnoty vytvářejí defraudanti a rozkrádači státního majetku včetně rozkradených barevných kovů přes Sběrné suroviny? Ano, Titanik (spíše kocábka) – státní rozpočet se potápí, a proto Státní banka ČR jde ve šlépějích těchto velko formátových zlodějů, vyškolených během divoké privatizace anebo příšedších ze zahraničí. V pořadech státní televize je možné slyšet pokřivené argumenty a polopravdy. V pořadu moderátorky Jílkové (posledním) byli v textu “na liště” napadáni důchodci, kteří berou důchod a dokonce ještě pracují. Nikdo z odborníků anebo moderátorka sama již na to ve vlastním pořadu nereaguje a tak vzniká proti důchodcům nenávist a nevraživost. “Je to na liště jako černé na bílém”. Vryje se to do paměti jako reklama. Je to podčarová podpásovka. Nikdo již nesrovná důchody v ČR a v Německu a nikdo nezmíní vývoj platů za posledních 10 let a tzv. Základu pro výpočet důchodů. Renomovaní ekonomové mlčí, protože nemají žádné řešení a tak mlčky akceptují společného nepřítele všech – důchodce. Je to jako ve hře “Chodí pešek okolo”. Na koho to slovo padne, ten musí jít z kola ven. Tuto hru hrála i NSDAP a Hitler. Z kola ven museli jít všichni příslušníci nižších ras, bez ohledu na jednotlivce. Je to velmi stará hra, kterou již hráli v dobách “primitivních kultur” při výběru kultovní oběti. To, co bylo dříve normální, tj. že staří pomáhali mladším (v zemědělství, řemeslech,
rodinných podnicích, atp.)ˇa to mnohdy bez jakýchkoli důchodů (měli majetek nebo si museli našetřit), je teď téměř zločinem. Spousty příživníků, kteří nikdy nepracovali a berou sociální dávky a spousty falešných držitelů invalidních průkazů, klidně parazitují na různých výhodách a státu. Co kdybychom někoho podezírali neprávem ze zneužívání? Co všemocná lidská práva? Maskování je téměř dokonalé a ve spleti asociální džungle se leccos ztratí, vytratí anebo přesune jinam. To však nejsou nepotřební důchodci, kteří jsou vždy v televizi rafinovaně zobrazováni jako šourající se zombie (tzv. “rakváči”), pro které již není na tomto světě místa, zatímco různí cizinci ve vysokém věku, spisovatelé, vědci, atp. jsou v televizi předváděni jako významní lidé, kteří mají co říci k současnému světu.
V současné rozpadající se politické scéně a v ČSSD zejména, je možné spatřit stejný fenomén polopravd a zejména účelových lži machinací. Hašek má prostor v TV, aby obhájil svůj názor, který spočívá v tom, že má právo na to, mít jiný názor než jiní polo soudruzi s oranžovými obojky. Marně však budete v jeho projevu pátrat po tom, o jaký názor se jedná a na co se vztahuje. Čekáte marně. Pak ale Hašek zahřímá, že podle jeho názoru (údajně jiného než má Sobotka) strana ČSSD ve volbách neuspěla. To přeci víme všichni a na to nepotřebujeme politiky, aby tento fakt názorově objevili. V posledním projevu Haška (přes celou obrazovku jeho působivý švejkovský výraz-ksicht) za neúspěch může Sobotka, zatímco po volbách tvrdil, že za to může celé vedení. A co cíle této strany, její ideje, její různé politiky? Teď proboha ne, kdy chtějí obhájit dlouho očekávaná koryta a také snad již konečně potřebujeme ten demokratický Parlament s úsměvnou Němcovou, vyzařující nesmírné pochopení pro vše. (Nic jiného než předsedkyni neberu.) Vláda v demisi to vše zmákne, těžební limity budou prolomeny, viník smrtelných dotací do solární a jiných obnovitelných zdrojů energie se nenajde, ČNB se postará o naše finance, ombudsman bude trpělivě řešit neřešitelné stížnosti, aniž by mohl prosadit změnu blbých zákonů pro úzké zájmové skupiny, celníci budou marně číhat na cisterny, deklarující jiné chemikálie než naftu, drahý NKÚ bez kompetencí bude nadále chrnět v pronajaté budově za 150,- mil. ročně před Libeňským mostem, atd. Vše půjde jako dosud. Zdá se, že vrácení církevního-božího majetku, který skončí “bůh ví kde”, je poslední velkou ranou. Ale netěšme se. Vždy se něco najde, na co šikovní a “nezkorumpovatelní poslanci” v dlouhých chvílích nicnedělání přijdou.
