Ivan David
13. 12. 2013 psáno pro První zprávy
Vedle záruk nedotknutelnosti „církevního daru“ prosadila katolická církev zřejmě prostřednictvím KDU-ČSL do koaličního programu zákaz potratů.
Evropská společnost vybavená technologií 21. století se pomalu sune do společenských poměrů 18. století. Veřejné služby jsou přesouvány k soukromé iniciativě. Společensky organizovaná péče je zvolna nahrazována nahodilou charitou. „Fungující stát“ se zabývá přerozdělováním od chudých k bohatým. Odpovědnost držitelů moci za společenskou soudržnost se už ani nepřipomíná. Nerovnost se prohlubuje k nesouměřitelnosti (Jan Keller). Čím dál víc a stále rychleji.
Od koaliční smlouvy 2013 jsem nečekal zázraky. Od počátku bylo jasné, že prioritou jsou křesla a program bude na nějakém dalším místě. Jasně to řekl hlavní partner ČSSD v koaliční vládě Andrej Babiš: „My jsme splnili historickou úlohu tím, že jsme vznikli a že jsme zabránili vzniku levicové vlády.“
Jednotlivé části koaliční smlouvy se liší dikcí a mírou posunu směrem k prohloubení výdobytků zdejšího neoliberálního režimu. Zřejmě hodně záleželo na tom, kdo na které straně jednotlivé části koaličního programu vyjednával. Řada hezky znějících prohlášení je fakticky nezávazných. Bude možné je obejít s elegancí politických rutinérů. Revoluční deklarace nebudou překážkou dosavadní korupční praxe.
Příkladem zjevného pochybení je následující „závazek“ koaličního programu (1.6.8): „Neumožníme žádné opatření v rozporu s ochranou života od početí do přirozeného konce (ne aktivní euthanasii).“ zde
To nelze vyložit jinak, než jako zákaz potratů. Opravdu to za ČSSD někdo četl? Zamyslel se někdo nad tím, jaké by to mělo důsledky? Nepředpokládám, že by se tento bod programu zařadil mezi ty, které budou splněny, ovšem samotná skutečnost, že byl do koaličního programu s úspěchem prosazen, je alarmující. Kam až máme ustoupit katolické církvi?
