Petr Dimun
18. 12. 2013 Deník referendum
Kontrast mezi rozsahem a konkrétností obsahu koaliční smlouvy je značný. Podstatnou otázkou politiky byla vždy otázka daní. Co se toho týče, koaliční smlouva tuto věc obchází, odsouvá a ponechává jí tak na volné interpretaci aktérů.
V kultovním československém sci-fi seriálu z 80. let Návštěvníci lidé v budoucnosti „humidují“. Nikdo pořádně neví, co to je, ale je minimální shoda, že lidé to dělají dobrovolně, je to něco příjemného a pravděpodobně na to jsou potřeba minimálně dva.
Při pohledu na koaliční smlouvu uzavřenou mezi ČSSD, Babišovo politickou divizí Agrofertu „ANO“ a KDU-ČSL je zřejmé, že se tu také humiduje. A to pořádně. Jediné, co z této smlouvy vyplývá totiž je, že „to“ strany chtějí spolu dělat. Už není tak úplně jasné, čeho „tím“ chtějí dosáhnout a hlavně jak „to“ chtějí provést.
Kontrast mezi rozsahem a konkrétností obsahu je značný a obávám se, že platí „čím méně vím, co chci říci, tím více o tom musím mluvit“. Podstatnou otázkou politiky byla vždy otázka daní a míra jejich přerozdělování určovala a určuje hranice mezi politickými bloky a stranami. Co se tohoto týče, koaliční smlouva tuto věc obchází, odsouvá a ponechává jí tak na volné interpretaci aktérů.
A tak zatímco představitelé ČSSD v médiích tvrdí, že už v roce 2014 bude nutné řešit dodatečné příjmy státního rozpočtu, majitel politické divize Agrofertu „ANO“ Andrej Babiš nejen, že toto s úsměškem odmítá, ale dokonce mluví o dvou letech, které potřebuje pro to, aby se jeho politická divize Agrofertu seznámila s chodem státu. Čímž neguje i jediný konkrétní termín z koaliční smlouvy, totiž rok 2015, kdy by již mělo být o daních rozhodnuto.
Babišovo humidování se Sobotkou však tímto nekončí a zdá se, že nyní se obrací proti KDU-ČSL, kdy ČSSD za Babiše – jehož snem je opírat se místo lidovců při humidování se Sobotkou o Okamurův Úsvit – delegitimizuje požadavek KDU-ČSL na ministerstvo zemědělství s odkazem na církevní restituce.
Pokud by ČSSD dopustila koalici opřenou o Okamurův Úsvit, byla by lusknutím prstů Babiše v tu chvíli juniorním partnerem, protože pan miliardář by v tu chvíli měl místo čtyřiceti sedmi hlasů svých poslanců hnedle čtrnáct navíc.
Je totiž těžké představit si jednání Bohuslava Sobotky s Tomiem Okamurou, popřípadě vedení ČSSD s pastranou o devíti členech. Babiš se sympatiemi k Okamurovi naopak nikdy netajil a je veřejným tajemstvím, že usiloval před volbami o to, aby Okamura posílil jeho politickou divizi Agrofertu.
Obávám se, že humidování Andreje Babiše s Bohuslavem Sobotkou a ČSSD je limitováno příštím volebním rokem, kdy potřebuje vládní posty pro zviditelňování jeho politické divize Agrofertu, pro každodenní kampaň, kdy jeho zaměstnanci-ministři budou vytahovat kauzy plýtvání veřejnými penězi, které budou jeho noviny obratem tisknout a s blížícím se koncem roku 2014 se jeho pozornost zaměří i na resorty vedené ČSSD.
A až ČSSD bude při přípravě rozpočtu na rok 2015 uplatňovat nárok vyplývající z koaliční smlouvy ohledně dodatečných příjmů, protože Babišovo šetření kýžené desítky miliard logicky nepřinese, Andrej Babiš spustí kampaň, v níž bude ukazovat, jak plýtvají ministři ČSSD, jak na rozdíl od jeho ministrů nešetří a nesnažili se tak naplňovat koaliční smlouvu.
A bude konec humidování.
