Petr Schnur
22. 12. 2013 psáno pro Novou republiku
Važený pane Ševčíku, milý Ivane, děkuji za Vaše ohlasy (zde), jsou velmi důležité, ba – podle mého – z hlediska strategie překonání nynějšího děsivého stavu klíčové. Jako autor-novinář se držím zásady nevstupovat do diskuzí k mým článkům, opravdu pouze v naprosto vyjímečných případech. Nová republika je ale politická platforma, takže je to nejen korektní, ale snad i žádané. Začnu naším čtenářem.
Myslím, že pan Ševčík patří k těm, kteří pochopili funkci i charakter EU, která není jakousi evropskou OSN, ale právně-politickým subjektem, supranárodní institucí na kvazi ústavním, tedy etatistickém základě, která zbavila národní státy většiny politických i ekonomických kompetencí. A nejen to: její klíčové orgány, Evropská komise a Rada, postrádají demokratickou legitimaci i kontrolu, transparenci i další základní atributy demokratického a právního státu. Její neoliberální charakter není dán momentální politickou konstelací, jak by tomu bylo dříve v suverénním demokratickém státě, ale smluvním zakotvením vedoucí úlohy globálního kapitálu v eurosmlouvách počínaje Maastrichtem I, naposledy v unijní kvazi ustavě Lisabonské smlouvy (LS). Tato ruší jak politickou a ekonomickou pluralitu, tak i vliv národních i “evropských” voleb na podobu Unie. Opakuji: ta je dána LS, nikoliv výsledkem voleb, každá vláda musí mít národní program pouze v jejím rámci. Toto je nutné stále a znovu opakovat. Tzv. eurolevice, která láme kopí za stále hlubší “evropskou” integraci a zároveň chce zachraňovat nebo obnovovat sociální stát, buď nečte smlouvy, nevnímá realitu a nebo voliče vědomně klame. A zde se dostávám k zásadním bodům komentáře pana Ševčíka i Ivana Davida.
Volby nic na charakteru Unie nezmění, stačí si přečíst v LS pasáž o procedurálních otázkách; přítel Ivan v tomto smyslu zcela pochopitelně padal ze židle. Dienstbierova věta jasně dokumentuje smrtelný levicový mýtus o EU. Pan Ševčík zase vystihnul problém voleb z druhé strany: pravice by nikdy nechtěla “neoliberální” Unii změnit na “socialistickou”. Co s tím? Můj osobní názor, který sdílí stále více Evropanů, byť by vycházeli z různých ideových pozic: pryč s eurodiktaturou! A jsme u toho klíče, který podle mne NAZNAČIL pan Ševčík, pokud jsem správně porozumněl jeho druhému komentáři. Skutečně nemusí demokratický socialista volit ODS, ale v zájmu ZÁCHRANY REPUBLIKY a jejich institucí, v zájmu ZÁCHRANY EVROPY, je nutné vytvořit širokou národní a mezinárodní koalici všech socialistických, národně-konzervativních a liberálních sil, které v duchu vlastních autentických hodnot usilují o záchranu demokratického a právního národního státu, o obranu Republiky. Až opět zavládne princip plurality, až budou národní volby (tedy občan suverén, nikoliv Evropská komise resp. “trojka”) rozhodovat o podobě společnosti, potom se můžeme mezi sebou důstojně a férově politicky poprat o tu nejlepší cestu dějinami. Ale společně musíme nyní za tuto možnost bojovat. Jednou větou: abychom mohli o republice rozhodovat, musíme ji zachránit.
Ještě jednou děkuji panu Ševčíkovi za podnětná slova, a Ivanovi za odvahu jít proti politické korektnosti a jeho neuvěřitelné angažmá.
