Průzkumy naznačují, že dobrá třetina voličů se bude patrně rozhodovat v posledních dvou dnech, ba jen hodiny před tím, než vhodí svůj hlas do volební urny. Přesvědčené je třeba posílit v jejich přesvědčení a na nepřesvědčené se nyní soustředí palba všech stranických kreativců.

Ten výběr? Již bylo mnoho napsáno o  tom, že se lidé často rozhodují spíše emocemi než rozumem a posouzením programů nabízených politických subjektů. Přesto je vhodné krátce zrekapitulovat, co se tedy nabízí. Voliči mají celkem k dispozici 24 politických uskupení, z toho 17 podalo kandidátní listiny ve všech krajích.

Takže když vynecháme drobotiny, jejichž zkratky nemá cenu ani cenu překládat do obecné řeči (ANEO, KAN, Občané 2011, RDS, a pár dalších), je zde především na pravici slušný výběr.

Voliči pravice si mohou vybrat zavedené strany (ačkoliv TOP 09 má za sebou sotva pětiletku, že) , na něž jsou – jak to říká s neotřesitelnou logikou šéf ODS Martin Kuba? – lidé sice naštvaní, ale alespoň prý vědí, co jsou zač a měli by to s nimi zkusit znovu. Chtějí-li tedy občané volit politiku, kdy hrdě budou vrnět pod pochvalami finančních trhů a ratingových společností, a smutně zírat do peněženky, není problém. Šlo by o  pokračování, sice katastrofální ekonomické politiky v době krize a její prolongování, ale jak říká opět Kuba, „zvládli jsme to dobře“. Jen nám trochu klesá hospodářský růst a životní úroveň na rozdíl od okolních států. Takže je zde ODS a TOP 09.

Navíc tyto strany sázejí na tradiční a nutno dodat deklaratorní antikomunismus a jako inovaci pro voliče slibují permanentní boj s prezidentem. Pro movitější občany, hazard a spekulace je to jistě dobrá volba. My ostatní se budeme jen ptát, zda má Ema maso a jestli se máme.

Dále si voliči pravice mohou vybrat nová uskupení – ANO 2011 Andreje Babiše, Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury a  Hlavu vzhůru Jany Bobošíkové. Je sice zarážející, že průzkumy naznačují přechod části voličů sociální demokracie k ANO, vyplývá to patrně z ostré kritiky této strany na adresu právě ODS a TOP 09. Zejména u ANO a Úsvitu jde o eklektický program (zahrnující i levicové prvky), což může vyvolávat trochu zmatek. Nicméně jsou programově napravo. Co lze od těchto stran tedy čekat? To ví jen Babiš a  Okamura. A nich je existence stran založena a vše se řídí principy verneovského Ocelového města. U paní Bobošíkové je to vcelku jasné, pravice jako Klausův řemen, a při vyslovení Evropská unie se spojí všech deset prstů za temného mručení Apage satanas!

Pravicový volič má další výběr. Jsou jimi lidovci, kde nezbytným prvkem je i jakýsi křesťanský nános. Pak je zde oukropek v podobě Svobodných a ještě menší Strana soukromníků a ještě menší Cibulkův Pravý blok.

Mezi pravicí a levicí se motá Strana zelených. Ta si však nese stigma účasti v Topolánkově vládě. Navíc ji poškodil solární byznys. Nakonec, i když s jistou úlevou, stranu opustil Martin Bursík, zároveň si odvedl řadu podporovatelů. Novějším fenoménem jsou Piráti, kteří přitahují zejména mladší voliče. Jejich liberální program je poněkud nakloněn doleva, ale jde patrně opět o jistou programovou eklektiku.

Levicoví voliči mají na výběr pouze ČSSD, KSČM, SPOZ a LEV 21. Možná by bylo pro voliče tohoto politického směru zajímavé, kdyby se ve sněmovně ocitla i třetí levicová strana, ale měli by mít na paměti, že dvě posledně jmenovaná uskupení, zejména prezidentova SPOZ, může odebrat hlasy sociálním demokratům. V případě, kdy ČSSD a komunisté nebudou mít dostatek mandátů třeba pro menšinovou vládu s podporou komunistů, vystavuje se ČSSD pokušení jít do nějaké dohody s pravicí. Tato spekulace je založena na dosavadní praxi sociálních demokratů. V každém případě je nabídka levicových stran poměrně jasná a většině obyvatel by se mohlo trochu ulevit. A třeba nám zodpoví, zda bude mít Ema maso.

Nu a pro nácky je zde DSSS.

Psáno pro Prvnizpravy.cz