30. 10. 2013 vybráno z Prvních zpráv
Jsme svědky úpadku a degenerace té formy parlamentní demokracie, která vznikala v západní části Evropy po druhé světové válce.
Byl jste členem ČSSD. Co si myslíte o současné tváři této největší levicové strany?
Necítím se být povolán, abych vyslovoval nějaké hodnotící soudy ohledně jednotlivých politických subjektů. Jen vyslovuji celkový názor na situaci v této zemi. Jsme svědky úpadku a degenerace té formy parlamentní demokracie, která vznikala v západní části Evropy po druhé světové válce. Jsme svědky, pro mě nepřijatelné, demontáže sociálního státu, jehož základy položil Otto von Bismarck. Jsme svědky privatizace veřejných funkcí státu. Politická reprezentace a je jedno, kdo je zrovna ve vládní koalici a kdo v opozici, na tyto imperativy demokratického státu zcela rezignovala. Navíc se to stalo napříč celým politickým spektrem. U nás je to velmi intenzivní, ale jsem si vědom, že nejde jen o problém Česka. Jde o celou takzvanou euroatlantickou civilizaci.
Necítím se být povolán, abych vyslovoval nějaké hodnotící soudy ohledně jednotlivých politických subjektů. Jen vyslovuji celkový názor na situaci v této zemi. Jsme svědky úpadku a degenerace té formy parlamentní demokracie, která vznikala v západní části Evropy po druhé světové válce. Jsme svědky, pro mě nepřijatelné, demontáže sociálního státu, jehož základy položil Otto von Bismarck. Jsme svědky privatizace veřejných funkcí státu. Politická reprezentace a je jedno, kdo je zrovna ve vládní koalici a kdo v opozici, na tyto imperativy demokratického státu zcela rezignovala. Navíc se to stalo napříč celým politickým spektrem. U nás je to velmi intenzivní, ale jsem si vědom, že nejde jen o problém Česka. Jde o celou takzvanou euroatlantickou civilizaci.
Když se bavíme o katastrofální politické kultuře v zemi, není to jen zmenšený model „švejkovské“ národní povahy?
Nechci požívat zjednodušující termíny, jako že jsme plebejská společnost. Nicméně pravda je, že těch tři sta let nesamostatné existence v rámci Rakousko – uherské monarchie skutečně nalezlo plastický výraz v Osudech dobrého vojáka Švejka. Následující první republika si ani zdaleka nezaslouží míru idealizace, které jsme dnes svědky. S již zmíněnými faktory to způsobilo, že nemáme obecně a přirozeně uznávané elity. Společnost měla i v minulém režimu většinové vnímání elit v podobě akademického sboru anebo spisovatelů, ale dneska je zcela postrádá. Mnohem vážnější je, že většinově převládajícím rysem občanů je hluboký despekt a neúcta k institucím. Svým způsobem i k vlastnímu státu. Snad jedinou výjimkou je funkce prezidenta republiky, která požívá tradičně velikou úctu. Ostatní instituce jsou ale vnímány nepřátelsky.
Nechci požívat zjednodušující termíny, jako že jsme plebejská společnost. Nicméně pravda je, že těch tři sta let nesamostatné existence v rámci Rakousko – uherské monarchie skutečně nalezlo plastický výraz v Osudech dobrého vojáka Švejka. Následující první republika si ani zdaleka nezaslouží míru idealizace, které jsme dnes svědky. S již zmíněnými faktory to způsobilo, že nemáme obecně a přirozeně uznávané elity. Společnost měla i v minulém režimu většinové vnímání elit v podobě akademického sboru anebo spisovatelů, ale dneska je zcela postrádá. Mnohem vážnější je, že většinově převládajícím rysem občanů je hluboký despekt a neúcta k institucím. Svým způsobem i k vlastnímu státu. Snad jedinou výjimkou je funkce prezidenta republiky, která požívá tradičně velikou úctu. Ostatní instituce jsou ale vnímány nepřátelsky.
Hovořil jste o uznávaných elitách. Máme v Česku vůbec nějaké?
Žádné přirozené a obecně respektované elity nemáme, situace je naprosto tristní. Dříve, než většina z nás, tenhle nedostatek vnímal Václav Havel. Myslel si, že má recept, jímž je občanská společnost. Chtěl akcelerovat proces emancipace občanské společnosti v podobě vytváření stavovských, zájmových a jiných občanských sdružení, která budou představovat protiváhu politických struktur. Byla to hezká vize, ale podle mě nedostatečná. Krize naší civilizace má tak hluboké kořeny, že bychom měli uvažovat ještě o jiných vizích. Česko to ještě moc nevnímá, ale civilizovaný svět už ano. Jsme totiž svědky definitivního krachu a konce neoliberalismu. Jiná vize se zatím nevytvořila. Osobně recept neznám a proto jsem z politiky odešel, protože dělat jí bez receptu a vize nejde. Obávám se, že jsme svým způsobem svědky soumraku naší euroatlantické civilizace. Jestli někde vnímám malý záchytný bod, co by mohl české společnosti pomoci, tak je to vyšší míra integrace v rámci Evropy. Svět se nově polarizuje. Na jedné straně Čína, na druhé islámský svět, na třetí USA a pak Evropská unie. Jestli se Evropa začne rozpadat, tak nemáme ve světě šanci.
Žádné přirozené a obecně respektované elity nemáme, situace je naprosto tristní. Dříve, než většina z nás, tenhle nedostatek vnímal Václav Havel. Myslel si, že má recept, jímž je občanská společnost. Chtěl akcelerovat proces emancipace občanské společnosti v podobě vytváření stavovských, zájmových a jiných občanských sdružení, která budou představovat protiváhu politických struktur. Byla to hezká vize, ale podle mě nedostatečná. Krize naší civilizace má tak hluboké kořeny, že bychom měli uvažovat ještě o jiných vizích. Česko to ještě moc nevnímá, ale civilizovaný svět už ano. Jsme totiž svědky definitivního krachu a konce neoliberalismu. Jiná vize se zatím nevytvořila. Osobně recept neznám a proto jsem z politiky odešel, protože dělat jí bez receptu a vize nejde. Obávám se, že jsme svým způsobem svědky soumraku naší euroatlantické civilizace. Jestli někde vnímám malý záchytný bod, co by mohl české společnosti pomoci, tak je to vyšší míra integrace v rámci Evropy. Svět se nově polarizuje. Na jedné straně Čína, na druhé islámský svět, na třetí USA a pak Evropská unie. Jestli se Evropa začne rozpadat, tak nemáme ve světě šanci.
