rozhovor pro Parlamentní listy
V posledních zhruba dvou týdnech v preferencích obrovsky vyskočilo ANO Andreje Babiše. Z jednotek procent je najednou v průzkumech na druhém, třetím místě. Co za tím je?
Druhý problém, který určuje atmosféru voleb, je ten, že se střetávají hesla a nikoliv činy. Tento problém vytvořil pád pravicové vlády a nástup vlády odborníků. To bývalé pravicové vládě umožnilo vyvinit se z činů, které předváděla v době svého panování. A najednou tu proti sobě nemáme projekty, které by kritizovaly reálnou politiku, ale máme tu jakoby opoziční pravici a opoziční levici.
V této umělé atmosféře můžeme hledat úspěchy Andreje Babiše. Ten je součástí mainstreamu. Je to úspěšný muž polistopadového vývoje a je to oligarcha, který dnes vlastní nejen výrobu, ale i sdělovací prostředky. Babiš má ideální podmínky pro úspěch v liberální demokracii. Když si porovnáme jeho vystupování před půl rokem a nyní, ten chlap mimořádně vyrostl. Vykazuje schopnost učit se žít na politickém kolbišti. Přizpůsobil se realitě v tom nejcyničtějším slova smyslu. Nakoupil billboardy, nakoupil si tváře a nakoupil si hesla. A protože kampaň není o činech, ale o heslech, může Babiš tu propagandu vyzvednout na vyšší úroveň než většina tradičních politických stran. Má na to zkrátka prostředky.
A ty rozdíly v průzkumech veřejného mínění? Odráží se v tom skutečně názor lidí, nebo bychom měli počítat i s variantou ovlivnění průzkumů?
Předvolební období je třeba vidět ve třech fázích. První, co potřebujete k tomu, abyste byli úspěšnou stranou, je dostat se přes pět procent ve výzkumech. To se dá zajistit zaplaceným výzkumem. To navodí dojem, že hlas pro takovou stranu není hlasem zbytečným a neztratí se pod pětiprocentním prahem. Zároveň začne Česká televize takovou stranu dávat na obrazovku a preference pak automaticky naskočí o několik procent. Když neuděláte chybu a Babiš v zásadě chybu neudělal, máte k úspěchu slušně našlápnuto. Poslední část kampaně přijde zhruba tři, čtyři dny před volbami. V tu dobu se fluktuující volič skutečně rozhodne a tyto impulsy neumí odhadnout téměř nikdo.
Jaké voliče podle vás může Babišovo hnutí ANO oslovit? Má šanci se ten subjekt hlouběji na politické scéně ukotvit?
Zkušenosti, které máme, říkají, že u nás existuje protestní elektorát hledající politika, jemuž by mohl věřit. A tento protestní elektorát téměř každé volby volí někoho jiného, protože se vždycky v tom, jemuž věřil, zklame. A takové zklamání se zřejmě dostaví i v případě Andreje Babiše. Ať už do vlády půjde, či nepůjde.
Andrej Babiš se vlastně stává ochráncem těch pravicově úspěšných, i když to nemá v programu. Jeho polistopadový životopis jako jednoho z oligarchistických žraloků říká, že když on dokáže ochránit sebe, ochrání i ty ostatní. Jinými slovy, stává se náhradním hrdinou pro pravicový elektorát. Zvláště v případě, když selže ODS a navíc toho období, které nás čeká, je pravděpodobně poslední období TOP 09. Tady je Babišův rezervoár, pokud jde o životnost jeho hnutí. Musí se ale vybarvit a to on zatím neudělal.
Pokud jde o SPOZ, dlouhou dobu se v průzkumech držela mezi 5 – 10 procenty, najednou se všude píše, že je pod hranicí zvolení do sněmovny. Co to způsobilo?
To je vývoj střední fáze kampaně. Někdo vzrostl víc, než jsme očekávali a někdo klesl. Neznamená to, že závěrečná část kampaně bude takováto. Co způsobilo ten pokles? Podle mě stranická nevyzrálost. Tato strana se teprve učí nějaké vnitrostranické demokracii. Když se podíváme na některá dnešní oligarchistická uskupení, nějakou vnitřní demokracii mají, ale SPOZ tu vnitrostranickou demokracii chce, ale zatím to neumí a tratí na tom.
Jsou pro mě nesrozumitelné některé osobní útoky uvnitř té strany, to nechápu. A voliči jsou na to právem citliví. Zemanovci na to doplácejí ztrátou preferencí.
V předvolební kampani se hodně akcentují varování před údajným ohrožením parlamentní demokracie a nástupem jakéhosi autoritářského režimu. Začala s tím TOP 09, ale ODS a Miroslava Němcová o tom mluví také. Jak se proti tomu dá podle vás smysluplně argumentovat? Pokud si tedy nemyslíte, že nám to skutečně hrozí.
Co nám skutečně hrozí, je samozřejmě otázkou a vliv na to má i hloubka hospodářské krize. Jisté je, že kvalita politických elit se snižuje. Posouváme se na periferii Evropské unie. Ale říkat, že tím ohrožením je Miloš Zeman, to je samozřejmě nesmyslné. Neumožňuje mu to ani Ústava. A když najde skutečné a důstojné protivníky, oni se mu budou umět postavit. To, co dělá Miloš Zeman, je pouze naplnění představy o aktivistickém prezidentovi.
Myslet si ale, že na nejvyšší politické funkci v zemi budeme mít nepolitického člověka, je prostě nesmysl. Miloš Zeman má právo mluvit o tom, o čem by mluvil i jako občan. Když zbytek politiků neumí argumentovat proti Zemanovi a postavit proti němu strukturu, samozřejmě platí to, co řekne Miloš Zeman. To není žádný autoritářský systém, to je krize toho, co prožíváme.
Ta zmíněná varování TOP 09 směřují, jak známo, na Rusko. Když se na to podíváme obecně, jaký vztah k Ruské federaci by měla mít příští vláda?
Obecně platí, že malý stát, jako je Česká republika, musí provádět zahraniční politiku všech azimutů. Musíme usilovat o to, abychom měli co nejvíc přátel. To, co předvádí TOP 09, je umělé vytváření protivníka. Rusko nás nijak neohrožuje, je soustředěno na své vnitřní problémy, které řeší. A řeší je kapitalistickou cestou tak, jak to řešíme my. Rusko není žádným naším strategickým protivníkem. Proboha, proč by také mělo být. Jeho priority se navíc posouvají na východ do Pacifiku. My ruský trh a ruské suroviny potřebujeme.
Chování TOP 09 a především veřejnoprávních médií jako je Česká televize, to je zrada na českých národních zájmech. To, co udělalo Rusko v souvislosti se Sýrií, je krásná ukázka toho, že Rusko je dneska státem, který musí hlásat obhajobu mezinárodního práva. Jeho geopolitické postoje ho k tomu předurčují. Rusko se v tom jasně shoduje s českými národními zájmy.
Bývalý kancléř prezidenta Havla Luboš Dobrovský napsal, že ruské investice jsou pro nás nebezpečné, neboť jsou podle něho ruské firmy pod kontrolou Kremlu a to prý může ohrozit naši ekonomickou svobodu. Co byste na to řekl?
Rusko určitě nezneužívá investice k nějakým politickým cílům. Využívá je k podnikání jako každý jiný. Tvrzení kolegy Dobrovského je převrácený marxismus. Nemůžeme říct, že nebudeme mít politické styky s Velkou Británií, protože je ovládána nadnárodními korporacemi. Napřed se musí přinést důkaz, že je to reálně nebezpečné.
Vždyť Rusové jsou na dodávkách pro nás skoro stejně závislí jako my na nich. Oni ty peníze potřebují a nemohou své dodávky do Česka zneužít, protože by riskovali konflikt s Evropskou unií. A stojí jim Česko za to, aby se rozhádali s Evropskou unií? Nestojí. Všechno to jsou uměle vytvoření strašáci. My potřebujeme spolupráci s Ruskem, Čínou, se Spojenými státy i s Německem.
Na závěr, když zohledníme probraná témata, koho byste lidem doporučil volit?
Středolevý blok. My potřebujeme zajistit sociální smír, peníze nebudou na nic. Jestliže zvolíme partaje, které postrádají empatii, schopnost porozumět problému normálních lidí, vytváříme si podmínky nepoužitelné pro svobodný život.
