Teče, teče oranžová krev. Není divu, že lidé tuto řež zaujatě sledují v přímém přenosu. Takové potoky nikdy nezažili. Úchvatná, neobvyklá podívaná. Není za ní hned patrné, oč vlastně v této zemi po předčasných volbách jde a v co může vyústit vývoj jak v sociální demokracii, tak mimo ni.
Varianta číslo jedna. Bohuslav Sobotka vyhrává bitvu na ústředním výkonném výboru 10. listopadu, odstraňuje z vedení Michala Haška a pouští se do jednání s ANO a lidovci o tom, jak by mohla vypadat případná vláda.
Oba tyto subjekty dnes společně prohlásily, že buď půjdou společně do koalice s ČSSD, anebo společně do opozice, a ještě je tu třetí možnost, že společně budou tolerovat menšinovou vládu sociální demokracie. To je silnější pozice, než kterou by případně měl v tomto jednání Sobotka.
Předseda ČSSD navíc musí přinést partnerům podpisy všech padesáti poslanců své strany. To se samo o sobě povést vůbec nemusí. A i kdyby se mu tento výkon podařil, narazil by na sjednocený postup dvou dalších vyjednavačů, kteří mohou kdykoli říct, že snahu sice měli, ale že z těchto rozhovorů nic kloudného nekouká.
A to nemluvím o variantě číslo dvě, kdy ÚVV ČSSD ponechá Haška ve funkci a pak by byly podpisy všech poslanců této strany pro Sobotku pouhým snem. Dál by se kolem nové vlády nedělo nic.
Je to nepřehledné. Jenže každý z hráčů jde do toho s jasnou představou, čeho chce dosáhnout. Řečeno zjednodušeně zda chtějí vládu skutečně sestavit, nebo šířeji vzato, zda chtějí vládu stabilní a na celé čtyři roky. Anebo zda budou jen hrát hry, jejichž pravým cílem je vládu vůbec neumožnit, anebo ji nechat žít pouze do doby, než usoudí, že je třeba vyvolat předčasné volby.
Sobotka vládu nejen chce, ale existenčně potřebuje. Lidovci by do vlády chtěli, ale nikoli za cenu toho, že v dalších volbách – nedejbože předčasných – na tuto účast doplatí nízkým výsledkem, ne-li opětovným vypadnutím ze Sněmovny. Babiš neříká nic jasně, ale předčasné volby nevylučuje.
Už nyní vyráží mezi lidi, aby jim říkal, jakou udělali zásadní chybu, že nevolili ANO, ale jiné strany. Do vlády se nechystá, když tak jen spolu s lidovci. Otevřeně říká, že další volby chce vyhrát. A pak řídit Česko jako firmu, sluší se dodat.
Bude nejspíše záležet na tom, co pro sebe uzná za nejlepší. Zda mít slabou vládu závislou na jeho libovůli a spolupráci lidovců. Anebo nebránit pádu Sobotky jako vyjednavače, prodlužování života Zemanovy vlády, rostoucímu znechucení lidí a zoufalství zvolených stran, které budou zablokovány, jako kdyby žádné volby ani nebyly.
V takto vyhrocené situaci by pak bylo možné pokusit se o dohodu ve Sněmovně, která by zajistila 120 poslanců, kteří by odhlasovali rozpuštění této komory a další předčasné volby. Ty by pak mělo s velkým náskokem vyhrát ANO a nastolit v této zemi úplně jiný styl a pravidla politiky, než která platila po listopadu 1989.
*
